Jdi na obsah Jdi na menu
 


Karl Marx

Karel Marx
Karel Marx

Karel Marx, v původní německé verzi jména Karl Heinrich Marx (5. květen 1818 Trevír, Německo14. březen 1883 Londýn, Velká Británie) byl židovský myslitel, ideový tvůrce myšlenky komunismu.

Obsah

[editovat] Marxovo pojetí společnosti

Společně s Bedřichem Engelsem rozpracoval koncepci materialistického pojetí dějin, tedy dějin založených na ekonomických pravidlech. Ve svých teoriích se snažil dokázat, že ve společnosti je přítomen věčný konflikt, který lze odstranit pouze nastolením beztřídní, komunistické společnosti, především na základě zrušení soukromého vlastnictví. Jeho vliv byl obrovský jak na vědeckém tak na politickém poli a jeho myšlenky se staly inspirací pro celou řadu politických směrů v levé části politického spektra, včetně marxismu, marxismu-leninismu, dialektického resp. historického materialismu (přičemž je nutno zdůraznit, že tyto pojmy nepocházejí od K. Marxe samotného).

 Marxova filozofie dějin

Filozofie dějin tvoří základní rámec pro teorie Karla Marxe. Často je označována jako deterministická. Základním pilířem této filosofie je Hegelova dialektika. Ta spočívá v nahlížení vývoje ideí jako stálého konfliktu tezí a antitezí, které ústí v syntézu, která následně konflikt posouvá o krok dále. Tuto myšlenkovou koncepci Marx vnesl do dějin jako princip věčného konfliktu. Za základní vlastnost společenského řádu označil konflikt různých společenských tříd. V okamžiku, kdy se vyhrotí až do krajnosti, dojde k revolučnímu přetvoření celé společnosti. Nicméně tento konflikt zůstává, nabývá pouze jiné podoby. Tak byl ve středověku konflikt mezi buržoazií a šlechtou, nahrazen moderním konfliktem proletariátu a buržoazie. Podle Marxe je jediným a nevyhnutelným rozuzlením tohoto věčného konfliktu, beztřídní, komunistická společnost. Jejím hlavním pilířem je zrušení soukromého vlastnictví, které je právě příčinou nekonečného konfliktu. Jakékoli reformy, které soukromé vlastnictví zachovávají, Marx většinou odmítá jako reakční.

Obecnější rámec filozofie dějin podle Marxe představuje koncepce tří období, období prvobytně pospolné společnosti, období třídní společnosti a nová rovnováha nalezená v beztřídní, komunistické společnosti.

 Základna a nadstavba

Jednou z nejdůležitějších koncepcí Marxovy vědecké dráhy jsou pojmy základny a nadstavby. V zásadě se jedná o tvrzení, že nadstavba, kterou představuje duchovní kultura, instituce (umění, náboženství, státnost, myšlení), je zcela určována ekonomickými faktory. Tato koncepce je nazývána materialistický determinismus. Je samotným jádrem Marxova uvažování. Narozdíl od Comta, který viděl dějiny jako vývoj myšlení, od kterého se potom odvíjí vše ostatní, Marx byl materialista, protože veškerý dějinný pohyb odvozoval ze změn ekonomických. Jedná se tedy o představu, že ve vývoji myšlení, vědy, umění, filozofie a politiky lze odhalit pouze zrcadlo ekonomického vývoje. Je třeba rozlišit dvě fáze Marxovy kariéry ohledně tohoto problému. Rané Marxovy práce uznávají možnost zpětného ovlivnění základny nadstavbou, zatímco pozdější práce zastávají přísné stanovisko jednosměrného vlivu základny na nadstavbu. Je to dané jednosměrnou šipkou vývoje - nejprve jsou ekonomikou nastaveny podmínky, které následně vytvářejí nové společenské vědomí. Obrácený proces není možný. Potvrzuje to praxí ověřený prostý fakt, že k nové společenské formaci není možné jednotlivce „vychovat“. K alternativě „výchovy“ se uchylují jen náboženství. Plyne z toho i logický vztah Marxe k náboženství - jako historické nutnosti, která postupně růstem svobody odezní.

Jednou z nejznámějších reakcí na tuto teoretickou koncepci je Weberova práce Protestantská etika a duch kapitalismu. O tom zda Weber tuto práci mínil jako přímou reakci na Marxe je možno vést spory, nicméně je jasné, že práce logiku Marxovy interpretace vlastně obrací, když vysvětluje vznik kapitalismu na základě specifických vlastností protestantské víry.

 Kritika

V současné době je víceméně jasné, že mnohé z Marxových teorií se ukázaly jako mylné, které však možno zkoumat. Samotná teorie zdánlivě obsahuje rozpor. Marx nabádá k aktivní kolektivní akci všech dělníků a k organizovanému odporu a revoluci a nastolení komunistické společnosti. Současně ale považuje vznik beztřídní společnosti za zcela nevyhnutelný. Není tedy potom jasné, nač je potřeba organizované akce. Odpověď je nasnadě: Marxovo kouzlo spočívá v zrušení třídy proletářů sama sebou - tím je rozpor odstraněn. Jedná se tedy logicky o odeznívaní až zánik třídního boje mezi buržoazií-vlastníky a proletariátem-nevlastníky, tak jako odezní samotná role každé třídy. Je příznačné, že kupříkladu Stalin, který marxismus nepochopil, postavil tuto teorii na hlavu, když hlásal opak - zostřování třídního boje - není jasné proti komu.

Odbory zmohly mnoho ohledně situace zaměstnanců a nevyhnutelný příchod revoluce, předpovídaný Marxem, též nenastal. Odbory zavedly rovnovážní stav v třídním boji a tím zabránily revolucím krvavým. Pokusy o zavedení komunismu do praxe skončily jednou z největších katastrof v evropských dějinách. Je to zřejmě tím, že pojmem komunismus bylo označeno to, co jím nebylo a též fakt, že komunismus jako společenská formace se na povel zavést nedá, podobně jako se na povel nedal zavést kapitalismus. Historický boj mezi tržní ekonomikou a komunismem skončil zcela jasným pádem socialistického bloku. Bylo to zřejmě tím, že apologeti socialismu zapomněli na fakt, že společenské zákonitosti objevené Marxem pro společnost kapitalistickou, platí pro každou nesvobodnou společnost, tedy i pro socialismus. Je nutno podotknout, že socialismus není ješte společností svobodných lidí - komunismem. Socialismus ještě potřebuje stát.

Vliv Marxových myšlenek

Na Marxovy myšlenky navázalo velké množství myslitelů. Vzhledem k jeho vlivu i ti, kteří s ním naprosto nesouhlasili se s ním vyrovnávali kriticky. Mezi největší Marxovy kritiky patří Max Weber, Raymond Aron, Karl Raimund Popper a liberální myslitelé.

Marxovo myšlení našlo nové uplatnění například v teoriích myslitelů takzvané frankfurtské školy (Erich Fromm, Jürgen Habermas, Karl Grünberg, Theodor Adorno, Max Horkheimer, Herbert Marcuse)

 Vybraná díla

Titulní strana prvního vydání Kapitálu z roku 1867
Titulní strana prvního vydání Kapitálu z roku 1867
  • Úvod ke kritice Hegelovy filozofie práva (Zur Kritik der Hegelschen Rechtsphilosophie. Einleitung). V Deutsch-Französische Jahrbücher, Paříž 1844
  • Svatá rodina neboli Kritika kritické kritiky (Die heilige Familie oder Kritik der kritischen Kritik). Literarische Anstalt, Frankfurt nad Mohanem 1845
  • Německá ideologie. (Die Deutsche Ideologie). Napsáno s Bedřichem Engelsem 1845-46, vyšlo posmrtně, Moskva a Lipsko 1932
  • Teze o Feuerbachovi (Thesen über Feuerbach). napsáno 1845, poprvé v upravené podobě publikoval Bedřich Engels v díle Ludwig Feuerbach und der Ausgang der klassischen deutschen Philosophie. Dietz Verlag, Stuttgart 1888
  • Bída filozfie (Misère de la philosophie, francouzsky). A. Frank/C. G. Vogler, Paříž/Brusel 1847
  • Manifest Komunistické strany (Manifest der Kommunistischen Partei). Známo též jako Komunistický manifest. Napsáno s Bedřichem Engelsem, vydáno anonymně, Bildungs-Gesellschaft für Arbeiter, Londýn 1848
  • 18. brumaire Ludvíka Bonaparta (Der Achtzehnte Brumaire des Louis Bonaparte). Poprvé publikováno v časopise Die Revolution, New York 1852
  • Základy kritiky politické ekonomie (Grundrisse der Kritik der politischen Ökonomie). 7 svazků napsáno v letech 1857-58, vydáno posmrtně, Moskva 1939-41
  • Ke kritice politické ekonomie Zur Kritik der politischen Ökonomie. Duncker, Berlín 1863
  • Kapitál. Kritika politické ekonomie. (Das Kapital. Kritik der politischen Oekonomie.)
    • Díl 1. Výrobní proces kapitálu (Band 1: Der Produktionsprocess des Kapitals). Meissner, Hamburk 1867
    • Díl 2. Proces oběhu kapitálu (Band 2: Der Circulationsprocess des Kapitals). Vydal Bedřich Engels, Meissner, Hamburk 1885
    • Díl 3. Celkový proces kapitalistické výroby (Band 3: Der Gesammtprocess der kapitalistischen Produktion). Vydal Bedřich Engels, Hamburk 1894
  • Občanská válka ve Francii (Der Bürgerkrieg in Frankreich). Lipsko 1871
  • Kritika Gothajského programu (Kritik des Gothaer Programms). 1875, vyšlo posmrtně 1891


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

XEvil is decoding 99% types of captcha

(MashaNeirl, 13. 12. 2017 13:44)

Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!

Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.